fbpx

Hlubinné souvislosti: Odpuštění

Hlubinné souvislosti: Odpuštění

Jednoho dne přišla a říká: “V srdci jsem mu už dávno odpustila, ale v hlavě se mi honí tolik myšlenek, že ani nevím, jestli to zvládnu odpustit úplně.”
Tak se ptám: “Jak víte, že jste v srdci odpustila?”
Ona: “Vždycky když mám radost, on je první člověk, kterému to chci říct. A když je mi smutno, on je jediný člověk, kterému se chci svěřit.”
“Krásné! A z jakého důvodu si myslíte, že nezvládnete odpustit úplně?”
Ona: “Když to vidím okolo, co se děje, tak si hned řeknu, že to stejně nemá smysl. Kamarádky říkaly, abych si dala pozor.”
Odpovídám: “Lidé okolo a kamarádky řídí Váš život?”
Ona: “Ovšem že ne, to já se rozhoduji.”
“Tak z jakého důvodu si Vy myslíte, že nezvládnete odpustit úplně?”
Zamyslí se, otáčí zlehka hlavou směrem k oknu a odpovídá: “Mám strach. Mám takový strach, že o něj zase přijdu, že si to neumíte ani představit.”
“Odkud skutečně pramení bolest, kterou cítíte? Jak stará je ta bolest?”
Ona: “Stará?”
Odpovídám: “Ano, říkáte zase.”

Rozplakala se a současně se omlouvá za svůj pláč, že normálně nepláče na veřejnosti. Podávám paní kapesníky a tiše říkám, že je to v pořádku. Komu paní v tomto příběhu ve skutečnosti toužila odpustit?

Myslím, že není podstatné, jak by tento příběh dopadl, nicméně se nás může dotýkat na osobní rovině. Situaci vnímáme jinak díky přenosu příběhu od druhého člověka, ale stejně tak můžeme získat odstup i od osobních příběhů. Alespoň po dobu sebereflexe; upřímného prozření.

Jde o určitou formu životního nadhledu, že nic není takové, jak si celou dobu myslíme. Vše má daleko hlubší souvislosti a náš postoj je mnohdy ovlivněn jinými okolnostmi a osobami, než si ve skutečnosti myslíme.

Připustit tuto možnost tkví v přiznání si, že jsme v každé situaci zodpovědní stejným dílem za výsledek. Přiznat si tuto skutečnost není vždy zcela tak jednoduché. Naše ego a hrdost nám často nedovolují připustit, že jsme pochybili.

Praxe a zkušenosti říkají, že úspěšné výsledky máme tendenci přičítat vlastní zásluze, v opačném případě tíhne pozornost hledat chybu u ostatních. Ne každý je schopen otevřeně přiznat, že udělal chybu. Není ochoten si přiznat tento fakt, obzvlášť má-li svou chybu přiznat druhému člověku.

Přiznat chybu je výrazem síly stejně jako někoho chválit a blahořečit. Jsou to polaritní postoje, které jeden bez druhého nemohou nalézt zdravě ukotvenou harmonii.

Co je znak nerovnováhy? Buď se chvástáme neomylností, nebo submisivně ze strachu vyjadřujeme své pochybení.

Zdravě ukotvená sebehodnota nás ubezpečuje, že je v pořádku ocenění vyjádřit i jej přijmout, stejně tak omluvu vyjádřit i ji přijmout, protože není člověka, který by nechyboval.

Každý den je o možnosti nových začátků. Takovou šanci dostáváme, i když tomu nevěříme. Tak moc jsme  všichni podporováni!

Těšíme se a věříme. Srdeční navigace nám jemně naznačuje cestu, kam se vydat, co udělat … k jaké změně jsme vedeni. Na nás je, jak se k tomu postavíme, jak jsme flexibilní, ale i připravení tuto cestu následovat.

Nechť vše neužitečné odejde! Mentální sugesce, takové kouzlo pro mysl, co myslíte? Aby neužitečné odešlo, záleží především na nás, zda se dokážeme pustit. Zda dokážeme opustit myšlenky, přesvědčení, bolesti, zranění, která jsou s námi tak bolestně dlouho. Ale zároveň neznamená, že s námi musí zůstat i nadále. Vzhledem k tomu, že tyto typy postojů a vnitřního rozpoložení jsou známé a pohodlné, nebývá výjimkou, že se jich i nevědomě držíme. S těmito programy fungujeme dlouho, a tak je pochopitelné, že se nám nechce vzdávat, s čím už umíme bravurně “pracovat” jenom proto, abychom si osvojovali nové vzory myšlení a návyky.

To je také důvod, proč nepřichází nic nového. Změna je o uvědomění si vlastních rezerv a uvolnění potenciálu, což je indikátorem zvýšení kvality života, psychické odolnosti a vyrovnanosti.

Aby vznikl prostor pro nové, musí něco odejít. To je zákon, který nelze obejít. Mít a žít něco jiného, uvítat vytouženou změnu znamená udělat něco jinak:

  • Uvědomit si staré vzorce chování, které již nejsou užitečné pro blaho našeho života.
  • Vystoupit ze začarovaného cyklu, který má být již uzavřen.
  • Posílit vůli, abychom zvládli uvítat první vlaštovky požadovaného úspěchu.
  • Pojmenovat si motivaci, abychom úspěch byli schopni dlouhodobě udržet.

Všichni máme schopnost zařídit si takový život, na který se budeme těšit každý den!

Život je o změně, o vzrušení, o lásce. Je radost tvořit, tak se nechme vést. Nové začátky jsou na cestě …

Veronika

PS: Volné navazování na téma odpuštění se dočtete v článku Signály nových začátků.

***

Vybraný a doplněný úryvek z knihy ŽIVOTNÍ NADHLED. Kniha o tom, jak se naučit brát život s nadhledem.

Objednávky na mailu: veronika@veronika.vision

AKCE: do 6.1.2019 je kniha v nabídce o 30% výhodněji. 

***

Veronika Kovářová – autorka & mentorka - www.veronika.vision

FB page: Veronika Kovarova Sebekoučink

Článek je dovoleno šířit pouze s uvedeným autorským zdrojem a přiloženými odkazy.

***

Veronika-Kovarova_Sebetransformacni-program-pro-zeny