Sdílejte příspěvek

Sebeláska má nejvyšší frekvenci, která přitahuje vše, po čem toužíme. 

1. Pokud cítíš, že je něco špatně, nedělej to.

Jsou to pocity, které ti dají jasně najevo, co je dobré a co špatné. Co je důležité? Rozlišovat pocity, které tě varují, a pocity, které se pojí s lehkou dávkou obav, jestli to zvládneš. V tomto je velký rozdíl, v čem se lidé často mýlí. Jak to rozlišit a poznat, kdy se jedná o varovný signál a kdy pouze o obavy z neznáma? Cesta je celkem jednoduchá, když se naučíš rozumět sama sobě. 

Pocity, které tě varují, tě nebudou pouštět dál. Jednoduše budeš vše odkládat, náhodně se vše bude komplikovat, překážky a dilemata budou provázet tvoje kroky a celkově budeš vnímat, jako by si musela všechno posouvat s vynakládáním sil; budeš z celkového vývoje unavená. 

Pocity, které se pojí s obavou z neznámého, ale současně vyvolávají tolik známý pocit „motýlků v břiše“, jsou voláním duše po růstu. Ano, takto se vyznačuje nová cesta, která po tobě bude chtít vystoupit z komfortní zóny, ze známého a tolik jistého prostředí. Při představě, že to neuděláš, ti bude smutno a posteskneš si po novém začátku. Pamatuj, že nové začátky jsou alchymií jistých obav, které jsou zákonitě vyváženy pocitem radosti z nového poznání. 

2. Říkej přesně, o co ti jde.

Nikdo nemůže číst tvoje myšlenky ani pocity, tedy pokud nebudeš tváří v tvář autentickému léčiteli či empatovi. V reálném životě je nutné svému okolí dát najevo svůj postoj, názor na věc či svoji představu o tom, co chceš, co se ti líbí i nelíbí. Čím jasněji vyjádříš, co chceš, tím jasnější bude odezva. Budeš spokojená… bude jasno na všech frontách. 

Víš, co se k tomuto postoji pojí? Je to odvaha, sebevědomí a vědomí toho, co chceš. Život se ti zjednoduší a nebudeš už tolik přitahovat chaotické situace. A pokud ano, budeš je umět lépe zpracovat, protože se budeš primárně orientovat sama v sobě. 

3. Přestaň se lidem zavděčovat.

Čím více máš tendence se zavděčovat, tím více prahneš po pozornosti, což je známkou nejen nízkého sebevědomí, ale zřejmě i pocitu osamění, méněcennosti či potřebě ocenění. S tímto se mohou pojit i tendence nevyžádané pomoci, ať už fyzické či v podobě duševní podpory. Myšleno tvojí tendence pomáhat a městnat hlavy ostatním, co by měli dělat či vyjadřovat svůj názor o jejich situace z pocitu „být potřebná“.

Tyto postoje jsou mnohdy nevědomé, protože pomoc je „přece“ dobrou karmou. Myslíš, že každá pomoc ti pomáhá odlehčit karmu? Není tomu tak. Občas jsou takové druhy pomoci, kdy si člověk spíše zadělává, než si pomáhá. S tendencí zavděčování se pojí manipulace: „Já tobě, ty pak mě. Já ti pomůžu a ty mi dáš pozornost.“

Opakem zavděčování je pochopení toho, kdy dotyčný potřebuje skutečně pomoci… protože tehdy si o pomoc řekne on sám. 

4. Důvěřuj intuici.

Jedním z významných znaků, že vaše buňky plní láska, je silné spojení s intuicí. Schopnost intuitivních vhledů se pojí s plným spojením s niterným světem. Toto je pro velkou část lidí úskalí, neboť v nitru je mnohdy plno nepřijatých míst, od kterých se spíše utíká, než přibližuje. 

Pamatuj, že kontakt s intuicí máš každou vteřinu svého života. I v těch situacích, kdybys nejraději utekla od celého světa, lidí, situací i od sebe. S intuicí se spojuješ vždy v přítomném okamžiku a velmi úzce s tímto souvisí téma v bodě č. 1: Pokud cítíš, že je něco špatně, nedělej to... k čemuž ještě dodám: Pokud ten smysl vnímáš jenom ty, seber odvahu a udělej to, protože intuitivně cestu znáš.

Intuice tě vždy vede správnou cestou; je to niterná moudrost a chápání vlastního života, ke kterému máš mapu pouze ty a nikdo jiný. Ostatní ti mohou poradit, ale nejdůležitější hlas máš ty!

5. Nikdy se neponižuj vlastními slovy.

Teď mířím k tvému autentickému vnitřnímu světu a postoji, jaký chováš sama k sobě. Co si nejčastěji říkáš? Jak o sobě přemýšlíš? Když se ti něco povede, dokážeš se ocenit, nebo to bereš jako automatickou věc? Když se zmýlíš, trestáš se mentální rákoskou? 

V hovorech slyším: „To jsem celá já, všechno zvorám.“ „Jsem k ničemu.“ „Promiň, jsem úplně mimo.“ Mnohdy jsou tato sebe-popisující tvrzení žhavějšího výrazu s různými přirovnáními, peprnými výrazy atd. Velmi důležité je si uvědomit, co se s tímto pojí. Dříve nebo později se kauzálně toto vnímání sebe sama odrazí i ve tvém okolí. „To jsi celá ty, všechno zvoráš.“ Jsi k ničemu.“ Promiň, ale jsi úplně mimo.“ 

Začneš s někým něco plánovat, když o sobě tvrdí, že je k ničemu? 

Někdy se ti chce někoho pochválit, někdy ne, i když se dotyčný může strhnout. Toto souvisí s pravdivým vnímáním dotyčného. Kdo chová respekt k sobě sama, kdo se má rád, i když zbořil domeček z karet, k tomu se pochvaly budou těšit. Kdo o sobě pochybuje, nevěří si, a když zahanbeně uteče od zbořeného domečku z karet, tomu se upřímné pochvaly budou vyhýbat. 

Udělej teď, prosím, něco pro sebe… Pochval se za něco. Řekni si něco laskavého. Pomyslně obejmi svoje Já, které touží po přízni, po tvojí přízni. Začni třeba s tím, že před spaním se pochválíš za to, co se ti ten den povedlo, protože vždycky je se za co pochválit. 

6. Věř svým snům.

Někdo jednou řekl: Pokud si přestaneš plnit svoje sny, někdo jiný si tě najme, abys mu pomáhala plnit jeho sny. Není to o tom, abychom se všichni sbalili, dali výpověď a sešli se všichni při meditaci na bodě „A“. To opravdu ne! 🙂 Jde o vědomou cestu splněných snů. I v zaměstnání, když vás někdo platí, se můžete realizovat s vědomím toho, že žijete svůj sen. Všechno, co na tomto světě funguje, má svůj smysl. Jde o to najít svoje místo. 

Plnit si sny je smyslem života, a jakmile se jich vzdáš, začneš ztrácet motivaci, životní elán i smysl bytí. Ze života se stane jedná velká rutina, která z lidí činí frustrované jedince s tendencí hanit víru ve vlastní sny ostatním. 

Jaký sen sis naposledy splnila? Co se v tobě dělo? Jaký sen nyní žiješ? A… jaké další sny máš na wish listu? 

Nedovol nikomu, ani sobě, odradit tě od toho, že je to i reálné, aby se ti všechno splnilo. Intuitivně vždy poznáš, pro který sen dokážeš zmobilizovat odvahu vykročit do neznáma, aby ses krok po kroku, den po dnu přibližovala svému snu. Některé sny vymýšlí rozum, chceš-li ego, a právě kvůli těmto snům postupně slábne víra, že se může vůbec něco splnit. Začni snít srdcem a spojíš se s vláknem, jež tě povede správnou cestou a ke správným rozhodnutím. 

7. Neboj se říci NE.

Zde se dotkneme tématu hranic, jak dalece si dokážeš obhájit samu sebe, co ostatním dovolíš, kam až mohou zajít v chování vůči tobě. Pokud budeš dlouhodobě tolerovat chování ostatních, kvůli kterému ti je těžko u srdce, nevědomky opouštíš svobodu a zmítáš se v pavučině manipulátora, který ke své roli potřebuje oběť. Dobře všichni víme, že ani jedna role není pro pocit svobody užitečná, přesto jsme se všichni v těchto situacích poznali. 

Jakmile si pojmenuješ, co v těchto pavučinách získáváš a co si potřebuješ vytvořit sama u sebe, začneš nacházet odvahu se z těchto situacích osvobozovat. 

8. Neboj se říci ANO.

Řekni ano všemu, co tě láká, přitahuje a o čem v hloubi svého srdce sníš; co de facto žiješ prozatím ve svém nitru. O čem potají sníš a možná si říkáš, co by tomu ostatní řekli, nebo jestli to ostatním můžeš udělat. Vzdej se všemožných limitů a řekni ano svému právu na spokojený život beze strachu ze všech možných scénářů. Vyslyš volání svého srdce a pusť lásku do svého života. Zasej semínko lásky a pečuj o něj. Láska se nezrodí ve své pulzující velikosti ze dne na den, člověk se na tuto sílu musí připravit, aby ji energeticky zvládnul vstřebat i žít. 

Dopřej si čas na regeneraci, pouštěj postupně lásku do svých myšlenek a uvidíš, že za nějaký čas v sobě upevníš odhodlání žít v souladu s láskou, která nemanipuluje, ani nenahání strach. Láska je přívětivá a motivuje. S tímto postojem to není o tom, že budeš na všechno, co se děje, nahlížet s odstupem „Všechno je v pořádku“, naopak získáš sílu reagovat na všechno se zdravou mírou nadhledu, kdy rozpoznáš, co tvoji energii vyžaduje a co je pouhou kolemjdoucí situací. 

9. Buď k sobě laskavá.

Za každé okolnosti, ať se děje, co se děje, připusť, že všechno se děje pro tvoje dobro. V tomto se skrývá dar i past současně. Dar je v tom slova smyslu, že na všem budeš vidět jistou výhodu pro svoji osobní evoluci, i když to tak nebude zprvu vypadat. Kdo jiný, než ty, tě má uklidnit, když je srdce rozbouřené. Budeš někoho svádět do svých pavučin, kdykoli ti bude „ouvej“, nebo se postaráš sama o sebe jako zralá osobnost? Drahá, ovšem ve chvílích, kdy ti je skutečně těžko, nemusíš být sama, protože v životech každého z nás jsou lidé, kteří se objeví, když je třeba. Jde o to najít onu pověstnou rovnováhu. 

Onou pastí je tzv. ezoterická poučka, že vlivem karmického učení musíš projít každou zkouškou a vydržet. V tomto osobně vnímám iluzornost v odbíhání od vlastní zodpovědnosti chopit se svojí síly, respektive najít autentický způsob, jak si vzít svojí sílu opět zpět. Ano, jisté duchovní zákony zde existují, ale o tom někdy jindy. Žijeme ve hmotné realitě, kde každý silný jedinec je plně zodpovědný za svůj život, svoje činy i rozhodnutí. 

10. Pusť to, co nemůžeš mít pod kontrolou.

Začnu známým klišé… Pod kontrolou můžeme mít pouze sami sebe. Z teoretické roviny je to jasné, souhlasíte? Ale jak to udělat v praxi? Jak vůbec setrvat v plynulém módu a přestat se upínat na záchytné sítě kontroly? 

Kontrola = strach. Kontrola = zvyk. V těchto dvou rovnicích bych shrnula kontrolu. Pustíme se do nerovnic? Ne… spíše si to vysvětlíme. 

Každý z nás v určitých situacích plyne a jednoduše věří. Ano, tam se daří. Tam jsou výsledky, je tam spokojenost, důvěra a optimistická vize budoucnosti. Jednoduše v tom umíme chodit, orientovat se a máme nadhled. Ovšemže i v tomto případě figuruje kontrola, ale ta zdravá, jinak by se člověk pouštěl zodpovědnosti. 

Otázka k tomuto nastavení je: Jak to vlastně děláš? 

Každý z nás pozná, když se ocitne v situaci, kdy nastane tendence kontroly, kdy kontroluje, až se hory „zelenají“. Obezřetnost láme vlny plynulosti jenom proto, aby se něco nepokazilo… aby vyšel plán, který je na dosah, a to vysiluje. Strach nabádá k rozhodnutím, která vyšla v minulosti, prostě ze zvyku, a tak se člověk motá v jednom cyklu, ze kterého je duševně i fyzicky unavený. 

Otázka k tomuto nastavení je: Co ti pomůže uvolnit se plynulosti? 

11. Vzdal se od všech dramat a toxických situacích.

To žádá láska po každém z nás. 

Toxicita je panika a strach, média nás zásobují dramaty, lidé si nejvíce rozumí při sdělování dramat, pomluvy hýbou světem a všudypřítomná smyčka lidského neštěstí je pro někoho záchytným bodem najednou probuzené spokojenosti. 

Vyvázat se z tohoto koloběhu znamená vzdát se vztahů, které tvořily část života. Je to někdy velmi těžké vyvázat se z toxického prostředí, protože se s tím pojí loučení a mnohdy i životní změna. Může to ovšem znamenat i transformaci prostředí, jejímž iniciátorem budeš právě ty. 

Nemá smysl se tížit myšlenkou, že je ve tvé moci zachránit celý svět. Když každý z nás zachrání sám sebe, zachrání svět, protože každý z nás je darem pro tento svět. 

12. Miluj…

Milovat znamená žít se vším, co je a jak to je. Je to vrchol poznání, sebepoznání a lásce k vlastnímu životu. Člověk nemusí mít všechny možné atributy hmotného světa, aby mohl milovat. Láska se nedá koupit, láska žije hojností v nitru každého z nás…

Veronika

Mohlo by vás zajímat

Články

12 znaků sebelásky

Sebeláska má nejvyšší frekvenci, která přitahuje vše, po čem toužíme.  1. Pokud cítíš, že je něco špatně, nedělej to. Jsou to pocity, které ti dají jasně

Články

Miluji svůj život

Všechno začíná a končí tebou.Všechno, co se děje, se děje,a na tobě záleží,jak zareaguješ.  Jak je možné, že umíš tak krásně malovat? Miluji malování. Jak